Máŋggabealát sámi falástallan

Sámi falástallan –dehálaš kulturguoddi

Sámi falástallan lea seamma máŋggabealát go sámi kultuvra juo iešalddis lea. Árja dáhttu ahte Sámediggi galgá doarjut olles sámi falástallama.

Árja áigu:

– Ahte sámi oasálastin internašuvnnalaš gilvvohallamiin nugo Arctic Winter Games ja eará diekkárat vuoruhuvvojit ja ahte Sámi Valáštallanlihttu oažžu diehttevaš ekonomalaš rámmaid.

– Doarjut daid organisašuvnnaid nuppástuhttinbargguid mat barget sámi heargegilvvuiguin, ja sihkkarastit daidda diehttevaš ekonomalaš rámmaid.

– Ahte sámi spábbačiekčan sihkkarastojuvvo sierra doarjagiin organiseremii ja jođiheapmái.

– Ahte sámi falástallansuorggit ja gilvvohallamat nugo heargegilvovuodjin, Sámemeasttirgilvvut čuoigamis/njoarosteamis ožžot sierra statusa ja vuoruheami doarjjaortnegiin, danin go dat leat dehálaš kulturgaskkusteaddjit.

– Ahte Sámediggi doarju sámi falástallansearaid sierra stipeandaortnegiin.

– Ahte jahkásaččat lágiduvvošii sámi falástallangállá.

Buorit dikšunbálvalusat sámiide

Sámi álbmoga dearvvašvuođabálvalusain ferte vuhtiiváldit sámegiela ja sámi kulturipmárdusa. Leat ain ilá unnán sámegielat doaktárat ja dearvvašvuođabargit.

Árja hálida nannoseappot rekrutteret sámegielat studeanttaid dearvvašvuođa oahpuide. Sámegielat heahtebálvalus ferte viiddiduvvot ja sihkkarastojuvvot ekonomalaččat. Gárrenmirkováttut sámi birrasiin lea duođalaš servodatváttisvuohta mas Sámediggi maid ferte eanet beroštišgoahtit.

– Ahte ásahuvvošii našunála sámi heahtedieđihanbálvalus, mas lea birrajándora sámegielat gelbbolašvuohta – ja maid departemeanta ruhtada.

-Ahte sámegielat pasieanttat galget oažžut veahki sámegielagis buohcciviesuin, ja divššu vuolde galgá pasieanta oažžut buot dieđuid sámegillii. Son galgá beassat gulahallat dearvvašvuođa bargiiguin sámegillii.

– Ahte mánáidsuodjalusas galgá leat dárbbašlaš gelbbolašvuohta sámegielas ja kultuvrras.

– Ahte buot sámi mánáide, geat šaddet váhnemiin eret, galgá vuoruhuvvot sadji sámegielat sadjásašruktui. Mánáidsuodjalus galgá vuhtiiváldit máná sámi identitehta, giela ja kulturduogáža.

– Mánáidviesuid ásaheamis Finnmárkkus vuordá Árja ahte dat biddjojuvvojit muhtun sámi hálddašansuohkanii.

– Bargat oažžut sierra doaibmabidjoplána Sámedikkis mii guoská gárrenmirkkuid geavaheapmái sámiid gaskkas.

-Ain viidáseappot bargat diđolašvuođa ovddidemiin ja veahkaválddi eastademiin lagas oktavuođain sámi servodagain. Dan sáhttá bargat earet eará viidásit dutkanbargguid doarjumiin.

– Bargat oažžut eiseválddit bisuhit ja nannet sámi álbmoga spesialistabálvalusaid, ja váikkuhit dasa ahte sámi dearvvašvuođapárka Kárášjogas ollašuvvá.

– Bargat oažžut doarjjaapparáhta sámegielagiidda geat rahčet duođalaš buozanvuođain, nugo borasdávddain dahje psykalaš dearvvašvuođain.

– Ahte pasieanttat besset leat ruovttusuohkanis seammás go ožžot divššu buohcciviesus dakko bokte ahte doarjut telemedisiinna.

– Ahte galgá gávdnot birrajándora sámi dulkonbálvalus.

– Ahte ferte ásahuvvot sierra sámi kriminálafuolahus.