Sámegielat ja mediat

Sámegiella – dehálaš oassi sámi identitehtas

Sámi álbmot lea rikkis álbmot danin go mis leat nu máŋga sámegiela, ja nu máŋggalágan vuogit movt gielaid sáhttit geavahit. Neahttabreahtas dahje applikašuvnnain, gáktegoarrumiin ja suidnemiin hálidit mii ahte min gielat galget seailut ja gullot miehtá riikka ja birra máilmmi.

Muhto ferte čađat bargat sámegielaid seailluhemiin, buot guovlluin Sámis. Sápmelaččaid giellarivttiid rihkkot beaivválaččat, seammás leat giellaguovddážat hui návccalaččat bargat giellaoahpu nannemiin. Dat leat maid čeahpit ovddidit sámi giellalávggodanmálliid.

Eanebut go dál sáhtáše olahit oažžut oahpu sámegielas go nanne ovttasbarggu gávpotsuohkaniiguin. Friddja sámi mediat leat eaktun sámi demokratiijai, ja Árja oaivvilda ahte boahtteáiggi guvlui jurddašuvvon nanu sámi mediapolitihkka ferte lea dehálaš ášši Sámediggái.

Árja dáhttu:

– Ahte buot oahppit geat hálidit, galget oažžut vejolašvuođa oahppat sámegiela Norgga vuođđooahpahusas.

– Ahte eanet gávpotsuohkanat ráhkadit ovttasbargošiehtadusa Sámedikkiin, vai sámegiella ja kultuvra boahtá eanet oidnosii.

– Ahte Sámediggi galgá áŋgiruššat oažžut buot dieđuid davvi-, julev – ja   lullisámegillii, nu maiddái dulkonbálvalusaid.

– Ahte Sámediggi galgá politihkalaš bargguin geavahišgoahtit eanet sámegiela, ja dainna lágiin doaibmat buorren ovdamearkan.

– Ahte Sámedikki bušeahtta ferte mearkkašanveara lassánit, vai diggi nagoda leat veahkkin daid ođđa suohkaniidda mat leat boahtán mielde sámegiela hálddašanguvlui.

– Ahte Sámediggi ferte áŋgireappot gozihit guovttegielalašruđaid geavaheami, ja bidjat čielgasit gáibádusaid suohkaniidda.

– Ahte unnimus sámi mánát vuoruhuvvojit giela nannendoaimmain. Lea ovdamearkkadihte stuora dárbu háhkat sámi duhkorasaid ja spealuid, ja garrasit nannet sámi mánáid mediafálaldaga.

– Ahte ásahuvvoše eanet giellaguovddážat ja ahte guovddážat ožžot lasi ruđa rávisolbmuid oahpaheapmái ja giellalávggodanprošeavttaid čađaheapmái.

– Ahte ásahuvvoše eanet mánáidgárddit main leat sámi giellalávggodeamit, ja ahte buot áhpehis nissonolbmuide muitaluvvo dearvvašvuođa čuovvolanbálvalusas dat man ávkkálaš guovttegielalašvuohta lea.

– Doarjut sámegiel hupmansyntesa ovddideami, vai sii geain lea heittot oaidnu ja dyslektihkkarat maid besset ovdánahttit giela seammaládje go earát.

– Ahte buvttaduvvojit eanet sámi mánáid-ja nuoraidprográmmat tv:s, neahtas ja radios.

– Ahte eanet sámi mánáid tv-prográmmat ráhkaduvvojit DVD hámis ja almmuhuvvoše neahtas. Berre ásahuvvot sierra doarjjaortnet sámi filmmaid dubbemii.

– Ahte oktasaš sámi mediafálaldat vejolašvuođat čielggaduvvojit dárkileappot.

– Sihkkarastit buot sámi aviissaide ja lagasradioide, dan vuolde maid Nuortanástái, diehttevaš ekonomalaš rámmaid. Eandalii ferte vuoruhit ja buoridit neahttafálaldagaid.

– Viidáseappot ovddidit álgoálbmogiid mediaásahusaid ovttasbarggu.