Sámi mánát ja nuorat
Divraseamos mii mis lea
Árja oaivvilda ahte sámi mánáidgárddit galget nannet mánáid giela. Sámi mánáidgárddiid pedagogalaš plánain galgá leat sámi sisdoallu, ja galget huksejuvvot sámi bajásgeassinnorpmaide ja árbemáhttui. Bajásgeassin ja oahppu galget vuođustuvvot sámiid iežaset eavttuide ja árvvuide. Danin ferte oahpu vuolggabáikin leat iešguhtege mánná ieš ja dárbbut mat sámi servodagas leat. Árja oaivvilda ahte mánáidgárdebiras galgá hábmejuvvot ja heivehuvvot nu ahte sámi meahcástanvierut/birgejupmi, bivdin ja guolásteapmi bohtet čielgasit ovdan.
Lea dehálaš sihkkarastit sámi mánáide nana giellamáhtu mánáidgárddis ja skuvllas. Árja oaidná dárbbu nannet sámi mánáid vuoigatvuođaid nu ahte buot sámi mánát ožžot oahpu sámegielas ja sámegillii beroškeahttá das gos sii ásset. Mii leat garra bargguin ja rahčamiin lihkostuvvan oažžut dáruiduhttinproseassa dáru ohppiid oahppoplánaide 2013 čavčča rájes.
Mii leat leamaš nana váikkuheaddjin dasa ahte doarjja sámi oahpponeavvuide lea lassánan, sámi váhnemat leat ožžon saji Ráđđehusa Vuođđoskuvlla váhnenlávdegoddái (FUG) ja Mánáidgárddiid váhnenlávdegoddái (FUB). Árja lea maid váikkuhan dasa ahte lea ásahuvvon sierra doarjjaortnet vuođđoskuvlla árbemáhttu oahpahussii. Árja lea dasto maid ovddidišgoahtán VERDDE-prošeavtta vuođđoskuvlii.
Árja dáhttu:
– Viidáseappot ovddidit VERDDE-prošeaktadoarjagiid mat galget leat veahkkin ásahit ustitvuođaovttasbarggu sámi guovlluid skuvllaid gaskii.
– Ahte sámi mánáin galgá leat lágas mearriduvvon riekti oažžut sámegielat mánáidgárdefálaldaga.
– Ahte suohkaniin main leat sámi mánát, galget gávdnot plánat mat čilgejit suohkana ollislaš sámegielfálaldaga mánáidgárddiin.
– Sámedikki iežas doarjjaortnet hálddašemiin mánáidgárddiide, bidjat garrasit gáibádusa dasa movt juolluduvvon doarjagat geavahuvvojit.
– Ahte oktagaslaš olbmo riekti oažžut oahpu sámegielas ja sámegillii nannejuvvo sierra lágain oahpahuslágas.
– Ahte sámegieloahppu skuvllain galgá nu bures lágiduvvot ahte dat fága ii čuoze eará fágaide, ja ii biddjojuvvo olggobeallái dábálaš skuvlaáiggi.
– Ahte Sámi váhnenfierpmádat oažžu doarjaga Sámedikkis, ja ahte Sámi oahppofierpmádat váldojuvvo mielde oahppopolitihkalaš bargui.
– Ahte Sámediggi bargá viidáseappot giliskuvlafierpmádaga ovddidemiin, vai sihkkarastá fágalaš ovdáneami dasa, ja vai sámi giliskuvllat ovttas šaddet gievrrabun heaittihanáitagiid vuostá.
– Ahte buot mánáin lea oadjebas bajásšaddan, fátmmasteaddji mánáidgárde -ja skuvlabiras gos besset iežaset návccaid buoremusat geavahit.
– Ahte sámi mánát ožžot vejolašvuođa geavahit buriid oahpponeavvuid, jietnagirjjiid, App-aid, neahttaspillaid ja prográmmaid mat movttiidahttet oahppat vel eanet.
– Ahte Sámediggi juolluda earenoamáš doarjaga sámi pedagogalaš oahpponeavvuide/duhkorasaide unnimus mánáide.
– Ahte ásahuvvo sierra suodjaleaddjibálvalus mii galgá bearráigeahččat dan ahte doahttalit go stáhtalaš eiseválddit sámi mánáid vuoigatvuođaid.
– Ahte ásahuvvo sierra stáhtalaš doarjjaortnet sámi giliskuvllaide.
– Ahte Sámediggi ain vuoruha stipeandda sámi mánáidgárdeoahpaheddjiid ja oahpaheddjiid giellaoahpaheapmái.
– Ahte sámi kulturipmárdus nannejuvvo, earenoamážit oahpahusas, skuvladearvvašvuođabálvalusas ja mánáidsuodjaleamis.
– Ahte sámi vuorasolbmot geavahuvvojit resursaolmmožin mánáidgárddiin ja skuvllain.
– Ahte ásahuvvojit eanet sámi ossodagat suohkaniid mánáidgárddiide dahje sierra suohkan mánáidgárddit, vai buot mánát geat hálidit, besset oahppat sámegiela.
– Ahte ásahuvvojit guovddážat sámi gáiddusoahpahussii ja giellaguovddážat iešguđetge sámi giellaguovlluide.
– Ahte oahpponeavvoportála OVTTAS.no oažžu doarjaga stáhtabušeahtas njuolga, ja ahte ráhkaduvvojit eanet digitála oahpponeavvut, dan vuolde maid oahpponeavvut mánáide geain leat oaidnin-ja gullanváttut.
– Bargat oažžut sámegiela ja sámi sisdoalu ja sámegielagiid skuvlafriddjaortnegii.
– Ahte árbevirolaš meahcásteapmi ásahuvvo sierra oahpposuorgin sámi joatkkaskuvllain.
– Ahte sámi joatkkaskuvllat bissot stáhta skuvlan.
– Ahte Dáiddaskuvla Kárášjogas ain galgá oažžut doarjaga Sámedikkis.