Jahkečoahkkin Deanus lávvardaga njukčamánu 18. b.

Gohččojuvvo Árjja jahkečoahkkimii Elva hotell, Deanu šaldi, lávvardaga njukčamánu 18. b. tii. 12.00–17.00. Áššiid maid háliidat ovddidit jahkečoahkkimii fertet dieđihit Árjja stivrra jođiheaddjái dahje nubbinjođiheaddjái ovdal lávvardaga njukčamánu 4. b. Muhtun ášši maid jahkečoahkkin galgá meannudit lea Árjja Sámediggeválgga prográmma 2017–2021. Árja máksá hoteallagoluid miellahttuide, muhto dađibahábut eat sáhte mátkegoluid máksit. Jođiheaddji: Trond-Einar Karlsen, mob…

Ii gávdno vuođđu Riehppovuona ruvkedoibmii

Válddahallat mo minerálat váikkuhit máilbmeekonomiijii ii leat ággan ruvkeplánaid čađahit davviguovlluin nugo NHO ja Norsk Bergindustri orruba oaivvildeamen. Duohtavuohta bissu duohtavuohtan vaikko vel dan biehttalage. NHO seamma láhkai go Olgeš/Ovddádusbellodat-ráđđehus, ii váldde vuhtii servodatekonomaid ja mariidnabiologaid dieđuid: Ii gávdno vuođđu jáhkkit Riehppovuona ruvkedoaimma servodatekonomalaččat gánnáhahttin, ja ii sáhte eahpidit dasa ahte mearradeponiija nuoskkida meara ja uhkkida guolásteapmi…

Álkibut čálihit Sámedikki jienastuslohkui

Árja ovddida ođđa ášši Sámedikki dievasčoahkkimii mo sáhtášii álkibut čálihit iežas Sámedikki jienastuslohkui. – Mii oaidnit dáid maŋemuš jagiin ahte leat unnán sámi nuorat vuollil 24 jagi geat čálihit iežaset Sámedikki jienastuslohkui. Statistihkat čájehit maiddái dan. Sámi nuoraid berrešii movttiidahttit  politihkalaš bargguide ja sámedikkeválggaid searvamii. Nuoraide geain leat juo váhnemat čálihuvvon jienastuslohkui, galggašii leat álkin čálihit jienastuslohkui. Dáinna…

Gonagasreabbabivddu reguleren

Norgga gonagasreabbabivddu regulerema ii dieđe goassege mo muddejit ja Finnmárkku guolásteaddjit ellet dan dihtii eahpesihkkarvuođas. Dálá njuolggadusaid mielde oažžu guolásteaddji guhte bivdá guliid unnimus 100 000 ruvnnu ovddas jahkái, olles gonagasreabbaeari. Dál evttohit Fiskarlaget Nord ja Norges Fiskarlag muddet jahkásaš guollebivddu gáibádusa 500 000 ruvnnu rádjái. Dalle eai oaččoše šat sámi guolásteaddjit geaid guollesálaš dábálaččat…

Verddevuođa gáhttet ja riidduid eastadit

Árja fuolastuvvá go gullá ahte Porsáŋggus leat bohciidan riiddut badjeolbmuid ja báikeolbmuid gaska. Báikki olbmot ovdamearkka dihte Goarahat-guovllus muitalit ahte dál guhtot bohccot doppe gos ovdal eai leat guhton ja ahte badjeolbmot leat dolvon bohccuid sulluide gulakeahttá báikeolbmuin. Dát váikkuha báikeolbmuid árbevirolaš doaimmaide go sii leat dáidda guovlluide luoitán vierccaid guohtumii ja sii leat doppe…

Sámi mánnasuodjalusmánáid dilli dohkkemeahttun

– Árja evttoha ásahit sámi mánáide kultuvrralaš doarjjaplána Árja lea fuolastuvvan sámi mánáid diliin ja riektesihkkarvuođain mánnasuodjalusáššiin. Dál sirdet mánáid ruovttuin amas kultuvrralaš gearggusvuođaruovttuide ja sadjásašruovttuide. – Ná sámi mánát masset oktavuođa sámi eallimii – bearrašiin, sogain, gielain ja kultuvrrain. Eai mánát oaččo makkárge erenoamáš čuovvoleami dahje fálaldaga. Mánáide lea dát roassun go manahit iežaset sámi…

Bistevaš rájáhis skuvla

Árja ja Olgeš háliideaba ahte Sámediggi juolluda 500 000 ruvnnu bargui bisuhit skuvlafálaldaga Sirpmás. Sámediggi sáhttá dál čájehit mo rájáhis ovttasbargu skuvllaid gaskkas lea dehálaš Sápmái, ja ahte atná árvvus dan barggu maid Sirpmá giláš ja Ohcejoga gielda leaba dahkan. Dál lea áigi láddan bistevaš rájáhis skuvla ásaheapmái!

Árja doarju árktalaš eanadoalu, mehcásteami ja oahpponeavvuid

Bušeahttaovttasbargoguoimmit Sámedikkis vuoruhit árktalaš eanadoalu, meahcásteami ja oahpponeavvuid buvttadeapmái Sámediggeráđi evttohusa ektui. – Mii leat duđavačča go ovttas Olgešbellodagain, NSR:in ja Johttisámiidlisttuin nannet doarjjavuogádaga sámi guovlluid eanadollui. Sámediggi doarju dán láhkai sin geat barget eanadoaluin. Jus áigut lihkostuvvat nuoraid ja nissonolbmuid oažžut searvat ealáhussii, de fertet nannet doarjjavuogádaga, dadjá Árjja parlamentáralaš jođiheaddji Láilá Susanne Vars.…

Unnitlogu stivren buktá heajos beaggima

Gaskavahku ovddiduvvui Sámedikki dievasčoahkkimis eahpeluohttámuš Sámediggeráđđái. Sivvan dasa lei go Sámediggeráđđi ii lean buktán dievaslaš dieđuid Sámedikki dievasčoahkkimii juovlamánus ráđi čanastusaide Áltta sámiid searvái. Árjja sámediggejoavku ii ane árvvus Sámedikkeráđi bargovuogi go ii buvtte rivttes dieđuid. Árja dattege ii dorjon eahpeluohttámuševttohusa, muhto ii leat duđavaš ja atná dohkketmeahttumin ahte Sámediggeráđđi buktá boasttu ja váilevaš dieđuid…

Min arvevuovdi – mearrabiras

Riikapolitihkkárat johtet máilmmi birra áŋgiruššan dihte birasáššiid ja leat heađástuvvan go birasáššit eai váldojuvvo vuhtii ja go ráđđehusat eará máilbmeguovlluin eai čuovvol birasšiehtadusaid. Mii máksit miljárddaid birasfoanddaide duoppil dáppil, ja muitaladdat man dehálaš lea árvevuvddiid gáhttet birrasa dihte. Muhto go galgá Ráđđehusa biraspolitihka min arvevuovddi – mearrabirrasa – ektui mihtidit, de gal beahtahallat. Go dál…

Gnist - web som funkler