Álkibut čálihit Sámedikki jienastuslohkui

Ođđasat

Árja ovddida ođđa ášši Sámedikki dievasčoahkkimii mo sáhtášii álkibut čálihit iežas Sámedikki jienastuslohkui.

– Mii oaidnit dáid maŋemuš jagiin ahte leat unnán sámi nuorat vuollil 24 jagi geat čálihit iežaset Sámedikki jienastuslohkui. Statistihkat čájehit maiddái dan. Sámi nuoraid berrešii movttiidahttit  politihkalaš bargguide ja sámedikkeválggaid searvamii. Nuoraide geain leat juo váhnemat čálihuvvon jienastuslohkui, galggašii leat álkin čálihit jienastuslohkui. Dáinna lágiin sáhtášii válgaoassálastin laskat nuoraid gaskka, dadjá Hartvik Hansen gii ovddasta Árjja Nuortaguovllu válgabiires.

Árja evttoha ahte Sámediggi árvvoštallš sáddegoahtit čállosa nuoraide geain lea váhnen dahje váhnemat jo jienastuslogus. Čállosa berre sáddet ovdalaš go nuorain lea vuoigatvuohta čálihit iežaset jienastuslohkui. Čállosa bokte sáhttá dieđihit ahte guoskevaš olmmoš dál sáhttá čálihit iežas Sámedikki jienastuslohkui. Sii guđet eai háliit čálihit iežaset jienastuslohkui, sáhttet čálalaččat vástidit Sámediggái ahte eai háliit jienastuslohkui. Dán vuogi mielde beasašedje nuorat álkibut jienastuslohkui.

– Háliidan maid muittuhit ja hástalit buohkaid ohcat iežaset Sámedikki jienastuslohkui ovdal geasemánu 30. beaivve, dalle dat mearriduvvo man galle áirasa juohke válgabiires besset boahtte Sámedikkeáigodahkii maŋŋá 2017-válggaid. Dál fertejit olbmot áŋgiruššat vai áirasiid lohku sin válgabiires bissu seamma dásis dahje stuorru. Muittuhan vel ahte Ávjovári válgabiire massii ovtta áirasa ovddit válggaid maŋŋá. Dál fertejit sápmelaččat Sis-Finnmárkkus čálihit iežaset jienastuslohkui vai eai masse eanet áirasiid, dadjá Hartvik Hansen.

Gnist - web som funkler